Zážitky z kontroly zavazadel

Ne, v oblasti letištní kontroly se opravdu nesmí používat GoPro kamera. Přesvědčil jsem se o tom na vlastní kůži.

Jen tak ze srandy jsem natáčel naši cestu ke kontrolnímu stanovišti a posledních pár vteřin mého videa vypadalo asi následovně:

V záběru se objeví vysmátý Anthony.
„Haha, jdou si pro tebe,” vtipkuje.
V té chvíli ještě netušil, že má pravdu...

Během několika vteřin ke mně přiskočil dvoumetrový a zhruba 120 kilový pan Řízek a lámanou angličtinou se dožadoval vymazání všech videí.

„Show the gallery. Cancel this. Nonono, show me gallery and cancel all videos,“ trval na svém pan Řízek. 

V takové situaci se nedá dělat nic jiného, než poslouchat. Začal jsem tedy mazat jedno video po druhém.

Pan Řízek nevypadal příliš spokojeně a já se už viděl ve vězení.. „Paráda, všichni nás předbíhají,” nezapomněla Klárka empaticky připomenout situaci, v níž jsem se nacházel. 

Když jsme se promazali k záznamům z letištní kavárny, oba jsme uznali, že nemá smysl pokračovat v cenzurování pochybných záběrů, točených Anthonyho amatérskou rukou. Pan Řízek mne milosrdně propustil.

„Konečně v bezpečí,“ oddechl jsem si.
V té chvíli jsem ještě netušil, že nemám pravdu.

Incident s panem Řízkem mě natolik rozrušil, že jsem si před kontrolou zavazadel zapomněl z kapsy vytáhnout OTG redukci pro svůj telefon.

Aby toho nebylo málo, byl jsem vyzván, abych si vyzul boty a pokračoval dále bosky. Asi se jim nezamlouvala kvalitní turistická obuv italské značky La Sportiva, model Boulder X. Nejpohodlnější boty na světě, které můžete zakoupit v síti prodejen Hudy (nejsem sponzorovaný, ale jestli tohle čte pan Hudeček, klidně se mi může ozvat a nějak se domluvíme 😉).

Ehm, zpátky k tématu. Bosky jsem prošel kontrolním rámem a v kapse zapomenutá redukce spustila alarm. Přistoupil ke mně chudý bratr pana Řízka. Byl jsem odstaven bokem, důkladně ohmatán (ze všech stran, bohužel mužem) a následně otestován na přítomnost drog a výbušnin (bohudík negativně).

Už jsem si skoro začínal myslet, že jsem vyčerpal všechny možnosti toho, co můžu při kontrole posrat. A opět jsem byl vyveden z omylu.

Z kufru jsem si zapomněl vytáhnout elektronickou zubní sprchu, která na rentgenu vypadala jako podomácku vyrobená výbušnina. Asi to tak připadalo jen mi, protože pan kontrolor přistoupil k ohledání předmětu velmi zkušeně a rychle. Konečně jsem se mohl v klidu obout, posbírat svůj majetek a odebrat se do čekárny. Trestem za mé hříchy u kontroly byl nervydrásající řev malých parchantů a 45 minutové zpoždění našeho letu.

Věřím, že svůj díl smůly jsem si vybral a nic horšího už se dnes stát nemůže.

Další zastávka: Frankfurt